fulltext

Drobečková navigace

Úvod > Život v obci > Historie

Historie

Kříž Frankových

Krajina, v niž leží naše obec, byla už obydlena před 5.000 - 2.000 lety př. Kristem. Svědčí o tom archeologické vykopávky prováděné při výstavbě dálnice.

První písemné zmínky o naší obci jsou z roku 1131, kdy se o Přáslavicích zmiňuje listina olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka /syna kronikáře Kosmy/. Obec tehdy podléhala kapitule biskupského kostela. Základním zdrojem obživy byla půda. Kromě odvodů biskupskému panství, museli majitelé půdy odvádět desátky i děkanovi ve Velké Bystřici, protože Přáslavice neměly nikdy vlastní kostel. Zdravotní a sociální poměry byly velmi špatné.

Velký vliv na rozvoj obce měla první i druhá světová válka. Životní zkušenosti doma i na frontách přispěly k posílení vlasteneckého uvědomění. Hrálo se velmi dobré ochotnické divadlo, velkou činnost vyvíjel Sokol a hasiči. Před II. světovou válkou byli v Přáslavicích lidovci, soc. demokraté, národní socialisté a komunisti.

V roce 1950 - 1960 se obec rozrostla o vojenské sídliště. Znamenalo to nejen rozšíření obce, ale i výstavbu obchodu, ordinace lékařů, obec se dočkala MŠ a rozšíření počtu tříd ve škole /ze 3. tříd - 6. tříd a ŠD/.

Největší stagnaci zaznamenala obec v době desetiletí integrace s Velkou Bystřicí. V roce 1990 jsme se osamostatnili a obec dosáhla rozmachu. Po celou dobu 1948 - 89 měla v obci hlavní vliv KSČ. Byla utlumena činnost lidovců, v NF pracovala TJ Sokol, požárníci, zahrádkáři, ČSČK a ČSŽ.

V roce 1990 zrušil činnost ČSŽ, obnovili svou činnost lidovci, byla obnovena ČSSD.

Od roku 1999 má obec obecní znak a prapor :

znak obce

  • Obilný klas - prezentuje zemědělskou obec
  • přeslice s předivem - pracovní techniku a předivo
  • nit (příze) s cívkou - odvození jména zakladatele (Přaslav - Přáslav)
  • květ lilie stylizovaný - znamení jména osady Liliová
  • červená barva - zemědělská půda
  • zelená barva - hřbet Nízkého Jeseníku s Oderskými vrchy

 Bližší informace - kronika obce Přáslavic v olomouckém archivu.

PAMÁTKY

Kaple sv. Rocha v Přáslavicích

kaple

Dominantami Přáslavic i Kocourovce jsou kaple. Před kaplí sv. Rocha z roku 1767 v Přáslavicích nechala postavit kamenný kříž paní Terezie Franková. Nápis na zadní straně kříže: Věnovánoí ke cti a chvále Boží od Terezie Frankové z Přáslavicích, Léta Páně 1889. O původní zvon přišla zřejmě během První svétové války, tento byl nově pořízen po válce. V roce 1926 bylo darováno do kaple v Přáslavicích harmonium. V roce 1959 byla střecha kaple postupných zatékání již tak poškozena, že hrozilo její zřícení. Tehdejší národní výbor obce chtěl kapli zbourat, ale věřící uspořádali sbírku a opravu provedli sami, za pomoci řemeslníků z obce. Byla tak zachována památka pro budoucí generace, bez podpory tehdejších mocipánů.

Po uvolnění politické situace, po roce 1968 byla kaple v roce 1970 celkově opravena. Opravu zajistil důstojný pán ThDr. Antonín Huvar, v té době farář velkobystřické farnosti. Starý oltář byl nahrazen novým a zhotoveny nové lavice, byla zvednuta podlaha kaple asi o 40 cm, položena mramorová dlažba, nová elektrika, opraveny omítky, vnitřní malba a nátěr fasády. Přístup do kaple, který byl původně po dvou schodkách nahoru byl i přes zvednutí podlahy v kapli změněn a jde se po dvou schodkách dolů, protože terén před kaplí byl vlivem úpravy přilehlé komunikace vyvýšen téměř o 1,3 m.

V roce 1993 místní zastupitesltvo nechalo na náklady obce pokrýt střechu kaple měděným plechem, byly zhotoveny nové vstupní dveře s bezpečnostní mříží a okna posíleny o vnitřní rámy z důvodů promrzání. Také bylo zhotoveno elektrické zvonění.

V roce 1991 byla ukradena dřevěná soška Panny Marie s Ježíškem z druhé poloviny šestnáctého století, kterou se, i když poškozenou, bezpečnostním orgánům podařilo najít. Socha byla opravena a vrácena na své místo. V roce 2003 se provedlo odvlhčení zdiva a kaple dostala vnější i vnitřní omítku.

V roce 2003 bylo na náklady obce provedeno odvodnění základů kaple a odvětrání stěn pomocí mopových folií, nová elektroinstalace, byly provedeny nové omítky a vnitřní malby a fasádní nátěry. Při opravách byl objeven základní kámen v bočním zdivu cca 60 cm pod terénem. Tento byl přemístěn do čelní stěny vpravo vedle vchodu do kaple. V základním kameni s nápisem 1767 byly umístěny pamětní dobové mince, ty byly předány Vlastivědnému muzeu v Olomouci k přezkoumání a restauraci, poté byly vráceny zpět a v roce 2006 znovu uloženy, doplněné o dnešní pamětní mince, zpět do schránky.

Svátek Svatého  Rocha - 16. srpna

Poutník koncem 13. a počátku 14. stol., bohatý mladík z Montpellieru - Francie, který rozdal své jmění chudým a na své pouti do Říma pečoval o nemocné morem. Nakazil se a byl v lese podle legendy ošetřován andělem, zatím co pes mu přinášel chléb k jídlu. Svatý Roch patřil mezi 14 svatých pomocníků. Obvykle je zobrazován jako žebrák, nebo poutník s holí v ruce a se psem lízajícím mu rány na nohou, nebo nesoucím v tlamě bochník chleba.

Všeobecně se věřilo, že kdo bude vzývat jeho jméno, bude uchráněn od nemoci.

Když prší na Svatého Rocha, je pak pěkný podzimek.

historická pohlednice z roku 1931

Kaple Panny Marie Lurdské na Kocourovci

Kocourovec - náves

Kaple Panny Marie Lurdské stojící na návsi na Kocorovci byla postavena roku 1867, výrazně byla přestavěna začátkem dvacátých let našeho století a s tím bylo spojeno i její nové vysvěcení 20. července 1924. I před ní byl postaven kamenný kříž, na zadní straně kříže je nápis: Ke cti a chvále Boží, nákladem Marie Lammel a obce Kocourovské, L.P.  1871. Kaple byla v průběhu let několikrát místními občany opravována. Větší oprava byla provedena v roce 2005, kapla byla plošným podbetonováním staticky zajištěna, dále odizolována, provedena nová el. instalace a dostala nový vnitřní i vnější vzhled.

Zvonice církve československé husitské

pomník a zvonice

Třetí významnou stavbou, která vyvolala ve své době velké spory, je zvonice církve československé, kterou nechali postavit v roce 1930 její členové v prostoru pomníku padlých a s ním tvoří dodnes jediný celek. Stavbu zvonice provedl stavitel Alois Koš z Přáslavic z kamene přáslavického lomu. Má čtvercový půdorys a v průčelí je prolomena vstupem s půlkruhovým záklenkem, v závěru je půlkruhově zaklenuté okno. Nad jednoduchou oběžnou římsou je galerie s kamenným zábradlím. Stanová střecha je nesena čtyřmi sloupky a ve vrcholu je umístěn křížek.

Po postavení zvonice se však zjistilo, že církev nemá peníze na zaplacení  a proto dostala zvonice název Obecní a členové československé církve husitské, z velké části sociální demokraté, žádali v obecním zastupitelstvu, aby částka 13 000 korun byla zaplacena z obecních peněz. Ke schválení svého požadavku však potřebovali hlasy lidovců, kteří se stavěli proti. Sociální demokraté jim proto pohrozili, že nebudou - li hlasovat pro, nebudou oni v obecním výboru hlasovat pro stavbu orlovny. K dohodě nakonec došlo, jen orlovna se nestačlo postavit. Obecní zvonice byla odevzdána veřejnosti 25.května 1930 při slavnosti zavěšení zvonu. Železný plotek kolem celého areálu zhotovil zámečník Alois Koš. Zvon byl ukraden v roce 1970.

V roce 2006 byla zvonice celkově opravena a dne 1.8.2006 byl na zvonici zavěšen nový zvon  ze zvonařské dílny Dietrichových z Brodku u Přerova.

Po staletí byly Přáslavice obcí katolickou a nejen zde přinesl zvrat rok 1918, ale kořeny změn byly skryty v utrpení, které přinesla První světová válka. V Přáslavicích se velmi rychle ustavila československá církev husitská a již v roce 1921 žádala, aby směla k bohuslužbám užívat kapli a obec s tím souhlasila. V té době měla nová církev 254 členů, 233 bylo bez vyznání a katolíků bylo 858. V roce 1921 začalo v přáslavické škole vyučování náboženství pro 49 žáků a vyučoval Rudolf Kameníček, farář Československé církve husitské ve Velké Bystřici. V roce 1930 získala nová církev Obecní zvonici v Přáslavicích. Slavným dnem o 7 let později byl 6. červen, kdy ve Velké Bystřici byl slavnostně otevřen Husův sbor církve československé husitské za účasti asi 7 000 osob a byli mezi nimi i delegáti z celé Československé republiky, odpoledne byl slavnostní průvod s alegorickými vozy. Kostel - sbor postavil Alois Koš z Přáslavic a náklady činily 300 000 Kč. Na slavnosti kromě občanů v průvodu jelo i hanácké banderium z Přáslavic.

S československou církví husitskou je spojena i slavnost připomínající upálení Mistra Jana Husa, která začínala každoročně na výročí jeho upálení u pomníku padlých  a průvod šel až k připravované vatře u Větřáku. Děti šly s lampiony. Po válce se tato tradice konala málo a snaho o její obnovení začla 1990, ale obnovena nebyla.

DROBNÉ PAMÁTKY

Kamenný kříž uprostřed Přáslavic

křížekKamenný kříž uprostřed Přáslavic nahradil v létě 1943 dřívější dřevěný kříž s ukřižovaným Kristem malovaným na plechu a byl zasazen do kamenného podstavce, kolem kterého byla dřevěná ohrádka ve tvaru trojúhelník. Kříž prý tu stál od nepaměti. V těchto místech stávala snad i jedna z bran, kterou se vcházelo do vesnice. Na začátku čtyřicátých let dvacátého století  byl kříž ve velmi špatném stavu a hrozilo jeho zřícení. Toho si všiml bystřický pan farář Jakubík a vyzval katolické věřící občany k jeho obnově, ti provedli mezi sebou sbírku a zhotovení kříže bylo svěřeno místnímu kameníku Františku Macháčkovi, který veškeré práce provedl zdarma. Platilo se jen za kámen. Nový kříž byl odhalen a vysvěcen v létě v roce 1943. Svěcení bylo největší církvení slavností v obci ve 20.století. Podle vyprávění Marie Benýškové z Přáslavic byl prý první dřevěný kříž postaven zároveň s místní kaplí.

Kamenný kříž v polích na Velkou Bystřici

V polích po pravé straně silnice vedoucí z Přáslavic do Velké Bystřice byl postaven kříž, který zde nechali postavit Frankovi ze Svésedlic. Nápis na kříží: Ke cti a chvále Boží, zbudovali manželé František a Františka Frankovi ze Svésedlic číslo 19 LP 1899.

Boží muka u Velké Bystřice

Boží muka u silnice na Olomouc

Na poli pod Přáslavicemi u silnice na Olomouc je boží muka postavena na konci 18-tého století. Je trojboká, z pálených cihel.

Boží muka na Svésedlice

Na bývalé polní cestě do Svésedlic, která byla zrušena při výstavbě dálnice v roce 2000, byla postavena v roce 1867 kamenná boží muka.

Nejasná je zpráva z roku z 1. prosince 1920, kdy obec schvaluje prodej Boží muk u Čihalikového, ale podle analogie s jinými vesnicemi šlo zřejmě o stavbu bránící provozu nebo výstavbě, jak tomu bylo v podobných případech. Šlo asi o boží muka u horní hospody.